Úvodní stránka » Interní medicína » Prevence » Preventivní chirurgické zákroky

Preventivní chirurgické zákroky

Pod termínem preventivní chirurgické zákroky zahrnujeme zákroky eliminující další rozmnožování zvířat. Jejich cílem je přerušit pohlavní cyklus, zabránit tak nechtěným březostem a nechtěmým mláďatům. Někdy jsou tyto zákroky vyžadovány i z terapeutického hlediska (např. falešná březost, kryptorchismus, abnormální hárání,...). Jako každý chirurgický zákrok vyžadují i tyto zákroky určitou předoperační a pooperační péči, které jsou popsány níže.


PŘEDOPERAČNÍ PÉČE:
Jídlo:
- Je nutné, aby měl pacient hladovku, a to 8 – 12 hodin před plánovanou anestezií. Hladovka je prevencí před možným zvracením a následným vdechnutím zvratků. U štěňat stačí hladovka max. 4 hodiny.

Voda:
- Misku s vodou odebereme asi 2 hodiny před plánovaným zákrokem.

Medikace souběžně probíhajícího onemocnění (např. srdeční nebezpečnosti, onemocnění štítné žlázy, jater, epilepsie,… )
- Tablety by měly být podávány ve stejné dávce jako obvykle s malým množstvím jídla.

KASTRACE FENY
Jedná se o chirurgické odstranění vaječníků (tzv. ovariektomie) nebo vaječníků a dělohy (tzv. ovariohysterektomie)

Proč ano:
- Eliminace hárání a nechtěné gravidity
- Falešná březost
- Zamezení onemocnění dělohy a vaječníků v budoucnosti
- Omezení rizika nádoru na mléčné liště (kastrace po prvním hárání sníží riziko rozvoje nádoru na mléčné žláze na 5%, s dalšími hárání se toto procento zvyšuje).

Proč ne:
- Inkontinence – objevuje se hlavně u velkých fen v 3 – 21% ze všech kastrací
- Nárůst hmotnosti – je nutné upravit krmení
- Lenost nebo změna chování – kastrace by neměla mít vliv

Kdy:
- Nejdříve po prvním hárání, aby došlo k dosažení pohlavní dospělosti
- Je nutné nechat hárání odeznít a počkat, až se děloha dostane do klidového stadia (cca 2 měsíce po hárání)

Pooperační péče: standartní jako u jiných zákroků

Dlouhodobá péče: upravit krmení, aby nedocházelo k navýšení hmotnosti.

KASTRACE KOČKY
U kočky lze odstranit pouze vaječníky (tzv. ovariektomie) nebo vaječníky a dělohu (tzv. ovariohysterektomie)

Proč ano:
- Regulace a kontrola chovu (zabránění nekontrolovanému množení, nechtěná koťata)
- Zabránění nepříjemných projevů říje

Kdy:
- Ideálně po prvním mrouskání (obvykle 6 – 8 měsíců stáří)
- Je nutné načasovat kastraci do klidového období mezi jednotlivá mrouskání

Pooperační péče:
- Je stejná jako u jiných zákroků
- Po operaci provádíme kontrolu po 2 dnech a reaplikujeme antibiotika.

Dlouhodobá péče: Krmení kastrované kočky se musí přizpůsobit jejím požadavkům a zabránit tak nadměrnému přibývání na váze.

KASTRACE PSA
Jedná se o chirurgické odstranění varlat a nadvarlat obvykle přístupem před šourkem.

Proč ano:
- Přítomnost feny v jedné domácnosti (zabránění nakrytí)
- Značkování (nemusí mít požadovaný efekt)
- Agrese a toulání (nemusí mít efekt)
- Nutné u nesprávného uložení varlat mimo šourek (kryptorchismus).  Varlata mohou být uložena v tříslech nebo v břiše. V obou lokalizacích je tělesná teplota vyšší než v šourku a ve starším věku to může vést k nekontrolovanému dělení buněk a následnému onkologickému procesu.  U kryptorchismu se předpokládá určitá genetická vazba a mohlo by dojít k přenosu na potomky, proto je potřeba psům s abnormálně uloženými varlaty zabránit v rozmnožování.

Kdy: při dosažení tělesné dospělosti (obvykle ve stáří 12 měsíců a více)

Předoperační a pooperační péče je standartní jako u jiných zákroků.

Dlouhodobá péče: upravit krmení a zabránit nadměrným přírůstkům na váze.

KASTRACE KOCOURA
Kastrace kocoura je preventivní zákrok, který zahrnuje odstranění varlat a nadvarlat

Proč ano:
- Kocour se méně toulá a drží se doma
- Méně se pere
- Regulace chovu

Kdy:
- Je potřeba nechat kocoura dospět. Kastraci je možné provést ideálně po 9 měsíci a později až poté co, dojde k plnému vyvinutí močových cest a úplné tělesné dospělosti (tj. ideálně po 12 měsících stáří). Pokud začne značkovat, pak je potřeba kastraci provést co nejdříve, ale ne dříve jak v 8. – 9. měsíci.

Předooperační a pooperační péče: standartní

Dlouhodobá péče: upravit krmení a zabránit nadměrným přírůstkům na váze.

POOPERAČNÍ PÉČE
V současné době se používají anestetika, která se podávají intravenózně nebo inhalačně a délka anestezie se dá tak dobře řídit. Organismus se tak nezatěžuje vyššími dávkami anestetik, než je nutné. Pacient je při předání probuzený, schopný chůze, malátný. Během několika dalších hodin dochází ke kompletnímu vyloučení anestetik z organismu a pacient se vrací ke svému původnímu režimu.

Co obnáší pooperační péče:


Klid: Je nutné nechat pacienta vyspat se z anestezie. Je nutné mu poskytnout tiché, klidné místo a chodit ho pravidelné kontrolovat.

Teplota: Anestezie obvykle narušuje termoregulační centra, která se za normálních podmínek podílejí na udržování tělesné teploty v rozmezí 38,0 – 39,0°C, proto je pro anestezii složitější udržet danou teplotu. Může docházet k posunu teplotu směrem dolů – v tomto případě je nutné pacienta zahřát pomocí přikrývky, případně napustit pet lahve teplou vodou a přiložit je k pacientovi a přikrýt dekou. V opačném případě, kdy teplota vzrůstá, se doporučuje začít pacienta chladit studenými obklady (teplota nad 40°C). Chlazení je nutné ukončit při teplotě 39,5°C.
Klid a teplo jsou vyžadovány zhruba 12 – 24 hodin po anestezii. Délka tohoto období je individuální a závisí na stavu vnitřního prostředí pacienta.

Venčení: Po anestezii je doporučováno venčit minimálně a pouze podle potřeby pacienta (právě kvůli narušené termoregulaci). Klidový režim je vhodné dodržovat až do vytažení stehů. Manipulace s pacientem (hlavně po nitrobřišních operací) by měla být manipulace s pacientem opatrná, nejen kvůli poškození stehů, ale také pro omezení bolestivosti. Pacientovi by se mělo zabránit v chození po schodech nebo skákání na vyvýšená místa nebo v seskakování z nich.

Ochrana rány: Ochrana rány je důležitá kvůli úplnému zotavení ze zákroku. Rána se stehy by měla zůstávat suchá. Není nutné ji nijak oplachovat. Zároveň je potřeba zabránit samotnému pacientovi, aby si ji lízal, drbal nebo jinak poškozoval. K tomu slouží řada pomůcek:
Plastový límec, který se umístí na krk pacienta a upevní se na obojek, aby si ho pacient nemohl sundat. Na jídlo ani na pití není potřeba ho sundávat. Zvýšená opatrnost je doporučována u chlupatých psů nebo psů s velkým množstvím kožních záhybů. Díky límci zde může dojít k zapaření a tím k vytvoření tzv. traumatické pyodermatitidy, která je bolestivá a nepříjemná.
Košilka nebo tričko – lze použít u zákroků prováděných na trupu zvířete. Látka překrývá stehy, a tak chrání nejen před samotným pacientem, ale i před ostatními zvířaty v domácnosti, které by mohla mít snahu ránu ošetřovat. U zákroků na zadní části těla lze použít tzv. trenky.
V případě, že dojde k otoku rány, je možné ji ledovat, ale pouze na 1 – 2 dny, po delší dobu by mohlo dojít k zpomalení hojení.
Stehy se vytahují za 12 – 14 dní po zákroku.


Pes s límcem Kočka v košilce po kastraci Pes s lézí na šourku a v trenkách, které abraňují lízání

Podávání tablet: Po většině zákroků je vyžadováno podávání tablet Je dobré je zabalit do něčeho měkkého např. tavený sýr, pomazánkové máslo, piškot, maso. Pokud pacient tablety odmítá, lze je podat násilím na kořen jazyka a donutit ho je spolknout.

Podávání tablet u psů

Zdroj: Pet Owner Atlas - Dogs - Servet, MSD