Úvodní stránka » Interní medicína » Prevence » Očkování

Očkování

Proč očkovat …
Hlavním významem očkování je snaha omezit výskyt řady infekčních onemocnění. Díky očkování se podařilo omezit až téměř vymýtit psinku a infekční zánět jater. Díky očkování jsme eliminovali vzteklinu a získali jsme status země, která je vztekliny prostá. Většina výše uvedených nemocí je pro nakažené zvíře smrtelná, v případě vztekliny, kdy dojde k nakažení člověka, je fatální i pro něho. V současné době existují doporučení, která by se měla dodržovat při vakcinaci malých zvířat. Snahou je uplatňovat vakcíny, které drží protilátky delší dobu.
V dnešní době je běžné vakcinovat psy, kočky, fretky a králíky. Pro každý druh existují specifické vakcíny proti pro daný druh specifické nemoci. Jednotlivé vakcíny se rozdělují na základní, které by měly být aplikovány každému zvířeti (tj. proti nemocem, které by zvíře ohrozily na životě) a dobrovolné (tj. vakcinace proti nemocem, se kterými se konkrétní zvíře může v daném prostření setkat).

Kdy a proti čemu očkovat …
Jednotlivá očkování mají svoji posloupnost. Imunitní systém mláděte se vyvíjí a obsahuje ještě protilátky z mateřského mléka, které mohou interferovat s vakcínami a částečně ji vyvázat. Principem vakcinace je imunitní systém postupně vystavovat jednotlivým vakcínám, aby na ně zareagoval a vytvořil si vlastní protilátky. Mateřské protilátky se postupně snižují a v té době se začíná vakcinovat. Poslední vakcinace by pak měla být v době, kdy je imunitní systém vyzrálý a schopen sám vytvořit protilátky.

PSI …
ZÁKLADNÍ VAKCINACE:

Štěně - věk Vakcinované nemoci
6. - 8. týden Psinka, parvoviróza
9. - 13. týden Psinka, parvoviróza, infekční zánět jater, parainfluenza psů
13. - 17. týden Psinka, parvoviróza, infekční zánět jater, parainfluenza psů, leptospiróza
17. - 21. týden Leptospiróza, vzteklina

Vakcinační schéma je nutné přizpůsobit každému štěněti na míru.

Pokud se s vakcinací začíná v dospělosti, podávají se 2 dávky v rozmezí 3 – 4 týdnů, aby imunita byla kompletní. Poté se provádí každoroční přeočkování v závislosti na typu použité vakcíny.

DOBROVOLNÁ VAKCINACE:
Očkují se tyto nemoci: psincový kašel, tetanus a borelióza. Tato vakcinace začíná v době, kdy je ukončena základní vakcinace a jsou nutné 2 dávky v rozmezí 3 – 4 týdnů. Poté je nutná každoroční revakcinace.

Parvoviróza
Jedná se o základní vakcinaci, se kterou se začíná už u malých štěňat ve věku 6 - 8 týdnů. Toto virové onemocnění je způsobeno parvovirem, který postihuje rychle se dělící buňky (hlavně střevním buňkám). Inkubační doba se pohybuje mezi 4 – 7 dny. Mezi typické klinické příznaky patří průjem s příměsí krve, zvracení, horečka, apatie, dehydratace. Dříve byla popisována i srdeční forma, která postihovala myokard štěňat, tak už je díky reziduální protilátkám v populaci pozorována minimálně. Tento virus postihuje hlavně štěňata ve věku do 6 měsíců stáří a předpokládá se nekompletní vakcinace v minulosti. Úmrtnost dosahuje až 50%. Jedinou spolehlivou ochranou je vakcinace, která se provádí podle výše uvedeného vakcinačního schématu.

Psinka
Psinka je virové onemocnění způsobené paramyxovirem, které má vysokou mortalitu. Objevuje se hlavně v rozvojových zemích, kde vakcinace není častá. Její vymizení není možné, protože rezervoárem onemocnění jsou divoká zvířata (např. jezevec, liška, kuna, mýval, fretka, norci). Nejvnímavější kategorií jsou štěňata mezi 3 – 6 měsíci staří. Tento virus postihuje imunitní systém, který oslabí a dochází k rozvoji sekundární infekce, dále postihuje nervový systém a trávicí soustavu. Úmrtnost dosahuje až 50%. Vakcinace proti psince se řadí do základních vakcinací a je součástí schématu.

Infekční zánět jater
Infekční zánět jater je další virové onemocnění, které je zařazeno do základní vakcinace Původce je adenovirus typu 1. Jeho výskyt v populaci byl eliminován díky vakcinaci. Ovšem rezervoárem onemocnění jsou divoká zvířata např. lišky. Nejčastěji postihuje psy do stáří jednoho roku a způsobuje poškození jater a ledvin, dále zánět mozkových blan. Klinické příznaky zahrnují apatii, horečku, zvracení, výtok z nosu a očí Vakcinace se provádí na základě výše uvedeného vakcinačního schématu.

Psincový kašel
Jedná se o onemocnění, které je způsobené kombinací virů (virus parainfluenzy) a bakteriemi (Bordetella bronchiseptica). V základní vakcíně je virus parainfulenzy, doplňkové vakcíny obsahují i kmeny Bordetelly. Psincový kašel se projevuje jako suchý, záchvatový kašel. V závažnějších případech může dojít k rozvoji zápalu plic. Onemocnění obvykle odezní během několik dní. Při základní vakcinaci by měl být průběh méně intenzivní. Vyskytuje se hlavně u psů, kteří jsou v kontraktu s větším množstvím jiných psů (např. cvičák, výstavy,…), v těchto případech se doporučuje aplikovat doplňkovou vakcínu, po které imunita nastupuje po 14 – 28 dnech.

Leptospiróza
Jedná se o bakteriální nemoc způsobenou Leptospirou icterohaemorrhagiae, Lepstospira canicola, Leptospira grypophytosa, Leptospira ponoma, Leptospira bratislava. Leptospiry se přenáší přímým i nepřímým způsobem a jejich rezervoárem jsou hlodavci. Vyskytuje se nejvíce ve dvou obdobích – na jaře a na podzim. Tyto bakterie způsobí selhání jater a ledvin. Prognóza je obvykle špatná. Jedinou spolehlivou ochranou je vakcinace. U této nemoci je potřeba dodržovat vakcinační interval 1 rok, poté protilátky vyprchávají. Tato nemoc je přenosná na člověka. U této vakcíny bylo popsáno nejvíce nežádoucích reakcí hlavně u trpasličích plemen.

Vzteklina
Jedná se o onemocnění způsobené rhabdovirem, které postihuje hlavně nervovou soustavu a je pro nakaženého živočicha fatální. Vakcinace proti vzteklině ve v České republice ze zákona povinné. V současné době jsou dostupné vakcíny, které je možné reaplikovat po 1 – 3 letech.

Borelióza
Očkování proti borelióze se považuje za dobrovolné je doporučeno hlavně u psů, kteří se hodně pohybují v lese. Udává se, že až 50% psů má protilátky proti borelióze, ale klinické příznaky se u nich neprojeví. Borelióza poměrně dobře odpovídá na terapii, ale hůře se odhaluje díky nespecifickým klinickým příznakům. Vakcinace je doporučena před sezónou klíšťat, poté druhá dávka po 3 – 4 týdnech, poté každoroční revakcinace.

Tetanus
Jedná se o onemocnění způsobené bakterií Clostridium perfringens. Do organismu se dostává díky infekce při poranění. Na onemocnění jsou náchylnější štěňata vdobě výměny zubů. Zvýšené riziko tohoto onemocnění je u psů pohybujících se v přítomnosti koní. Onemocnění se projevuje změnou polohy uší, nakrabacením tváře, protáhnutím koutků, dochází k paralýze končetin. Vakcinaci je možné provést od 3 měsíců stáří (ideálně v době výměny zubů) s následnou revakcinací po 3 – 4 týdnech a poté pravidelně každé 2 roky.


KOČKY...
Kočičí panleukopenie
Nemoc, která je způsobena parvovirem, patří mezí základní vakcíny. Onemocnění postihuje rychle se dělící buňky, hlavně krve. Dochází k snížení počtu bílých krvinek, následně pak k sekundární infekci, snížení červených krvinek a snížení trombocytů. Dále postihuje střevní buňky, což se projeví průjmem. Mortalita u malých koťat se pohybuje okolo 90%. Přeočkování se provádí každý rok.

Kaliciviróza
Jedná se o virózu způsobenou kalicivirem, která se vyskytuje hlavně v populaci, kde se nachází více koček. Virus se přenáší přes spojivkový a oronazální sekret. Onemocnění se projevuje ulcerací v dutině ústní, horečkou, přechodným zánětem kloubů, zápalem plic. Úmrtnost se pohybuje kolem 90%. Patří mezi základní vakcinace s každoročním přeočkováním.

Herpesviróza
Herpesviróza je virové onemocnění, které způsobuje herpesvirus (FHV – 1), které se nazývá jako kočičí rýma. Jedná se o latentní infekci, kdy postižené kočky se nevyléčí. Vakcinace pouze zmírňuje projevy onemocnění, ale nepotlačí ho úplně. Obvykle k nástupu onemocnění vede stres. Onemocnění se projevuje respiračními příznaky, zánětem spojivek, hnisavým výtokem z očí. Tato nemoc patří mezi základní vakcinaci s každoroční revakcinací.

FeLV (kočičí leukemie)
Virové onemocnění, které je způsobeno virem z čeledi retroviridae. Příznaky jsou nespecifické a často souvisí se sekundární infekcí. Tato vakcinace se řadí do dobrovolných vakcinací. Před vakcinací by měl být proveden test na vyloučení pozitivity FeLV. Vakcína se podává v 8 týdnech nejdříve, s následnou revakcinací za 3 – 4 týdny. Tato vakcína může vyvolat zánětlivou reakci v podkoží s následným rozvojem postinjekčního sarkomu.


Vzteklina
Onemocnění způsobené rhabdovirem, které postihuje nervovou soustavu a pro nakažené zvíře je fatální. Vakcinace proti vzteklině není v ČR povinná. Nutná je při cestování s kočkou do zahraničí. Po vakcinaci na vzteklinu byly popsány reakce v podkoží, které se mohou transformovat do postvakcinačního sarkomu. Z tohoto důvodu se v případě potřeby volí vakcína, která se přeočkovává jedenkrát za 3 roky

Chlamydióza
Bakteriální původce respiračních onemocnění, zánětů spojivek, který se objevuje hlavně v populaci více koček. S vakcinací se začíná v 9 týdnech stáří a následně se přeočkovává po 3 – 4 týdnech. Patří mezi dobrovolnou vakcinaci.

           

FRETKY …
Fretky se řadí mezi šelmy, které jsou citlivé k psince a vzteklině. Vakcinace je možná od 6.– 8. týdne staří s následnou druhou vakcinací po 3 4 týdnech. Vzteklina se aplikuje až ve 3 měsících stáří. Poté se provádí každoroční revakcinace.

           

KRÁLÍCI …
Králici se očkují proti dvěma virovým onemocněním – moru a myxomatóze.

Mor
Toto onemocnění způsobuje virus zvaný kalicivirus. Je vysoce infekční, obvykle dochází k nakažení 100% populace, úmrtnost je okolo 90% nakažených. K nákaze dochází přímým kontaktem nebo přes bodavý hmyz. Inkubační doba je 1 – 2 dny. Podle průběhu onemocnění rozlišujeme několik forem. Obvykle dochází k rychlému úhynu, kdy se dostavují neurologické křeče a ochrnutí. U méně akutních forem se dostavuje krvavý výtok z nosu a neurologické příznaky různé intenzity.


Myxomatóza
Druhé virové onemocnění králíků, které způsobuje virus zvaný poxvirus. Hlavní přenos probíhá přes bodavý hmyz. Obvykle se onemocnění vyskytuje v době, kdy je častý výskyt bodavého hmyzu (květen – listopad). Úmrtnost je vysoká – dosahuje až 100%. Klinické příznaky se objevují do 6 – 10 dní od nakažení a zahrnují překrvení spojivek, výtoky z očí, zduření víček, uzlovité změny kolem očí, boltců, nozder, genitálií, konečníku, hřbetě a končetinách. Během onemocnění dochází k hubnutí a následnému úmrtí do 12 – 14 dní.
Nejspolehlivější je vakcinace proti těmto dvěma onemocněním. S vakcínou je možné začít v 6 týdnech stáří a následně druhé očkování následuje po 3 – 4 týdnech. Další očkování probíhá v závislosti na použité vakcíně – 1x za 6 – 12 měsíců. Ideální je provádět vakcinaci před letní sezonou, aby imunita byla dostatečná při přítomnosti bodavého hmyzu.


Nežádoucí reakce …
Postvakcinační reakce můžeme rozdělit do dvou kategorií – na lokální a systémové. Lokální reakce zahrnují změny v místě aplikace, které jsou způsobené reakcí v podkoží na aplikovanou látku. Obvykle dochází k vstřebání této změny během několika týdnů. Systémová reakce zahrnuje anafylaktickou reakci na aplikovanou látku. Projevuje se otokem pysků, otokem okolo očí, zhoršeným dýcháním. K této reakci dochází obvykle velmi rychle – do 60 minut po vakcinaci. Během několika dní po vakcinaci může být zvíře unavené, může se dostavit zvracení, průjem. Reakce na vakcinaci nejsou příliš časté. Po každém očkování je nutné zvíře hlídat a případné změny řešit co nejdříve. Při další vakcinaci je nutné použít jinou vakcínu.